Poslanci schválili zákon, který má řešit krizi bydlení v Česku.

Opozice návrhu vyčítá například to, že nepřinese nové byty na trh, protože bytová výstavba je nedostatečná. Poslankyně Eva Fialová (ANO), která je současně místopředsedkyní sněmovního podvýboru pro bytovou politiku a výstavbu, mimo jiné řekla, že půjde o drahý, složitý a administrativně náročný systém. Potřebným lidem podle ní přinese frustraci, protože žádný byt nedostanou.

„Zákon je zbytečný, bude stát 1,5 miliardy korun a nepomůže nikomu,“ uvedl také místopředseda Sněmovny Aleš Juchelka (ANO).

Pro zákon dnes hlasovalo 102 poslanců z řad vládní koalice a opozičních Pirátů. Koalici podpořil i nezařazený poslanec Ivo Vondrák původně zvolený za ANO.

Zákon stojí na třech základních pilířích, které mají ochránit více než milion obyvatel před bytovou nouzí. Počítá se se vznikem kontaktních míst v obcích s rozšířenou působností, která budou poskytovat poradenství směřující k prevenci ztráty bydlení.

Zároveň bude kontaktní místo ověřovat, zda je domácnost v bytové nouzi, bude provádět majetkový test a zjišťovat, jestli nelze pomoci např. dávkami nebo hledáním bytu na volném trhu.

„Otevřít kontaktní místo ale mohou dobrovolně i další obce s rozšířenou působností, které na něj také získají finanční prostředky ze státního rozpočtu. Bude záležet na rozhodnutí obcí, jestli nabídnou obyvatelům poradenství a další osvědčené nástroje zákona. My jim k tomu dáme veškerou podporu. V desítkách měst fungují kontaktní místa už teď a jejich činnost se velmi osvědčila,“ řekl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN).

Kromě kontaktních míst má podle návrhu zákona vzniknout také dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a systém finančních příspěvků pro obce a správce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi.

Na základě přijatého pozměňovacího návrhu Jiřího Havránka (ODS) bude takto možné pomáhat pouze domácnostem s příjmy do 1,43násobku životního minima. Někteří opoziční řečníci kritizovali toto zúžení jako nepřiměřené. Zákon podle nich tak pomůže jen malému okruhu lidí.

Podle výpočtu Platformy pro sociální bydlení by za těchto podmínek mohlo mít nárok na garantovaný pronájem zhruba 24 tisíců osob. Už v úvodních přípravách zákona však kabinet mířil s podporou na více než 160 tisíc osob v bytové nouzi.

Výměnou za svěřenou nemovitost bude stát vlastníkům bytů garantovat, že v okamžiku, kdy nájemník způsobí škody nebo nezaplatí nájem, vyplatí mu náhradu za něj.

Norma dále předpokládá asistenci v bydlení, která bude mít za úkol podpořeným domácnostem pomoci udržet si bydlení a zároveň minimalizovat rizika pro majitele a sousedy.

Spolu se základním konceptem zákona prošla i další řada změn, které s původní myšlenkou zákona souvisejí jen volně – od investic penzijních fondů do nemovitostí až po daňové úlevy pro družstevní byty.